Český svaz Včelařů
Co je to med?
Med je významná dietetická přírodní potravina, která je převážně složena z jednoduchých cukrů glukózy, fruktózy, organických kyselin, enzymů a pevných částic zachycených při sběru sladkých šťáv květů rostlin (nektar) a výměšků hmyzu na povrchu rostlin (medovice). Tyto sladké šťávy sbírají včely medonosné (Apis mellifera). Přetvářejí je, kombinují se svými specifickými látkami (enzymy), uskladňují a nechávají zrát v plástech. Pravidelná konzumace medu má vliv na posílení imunitního systému, má příznivý vliv na zažívání a je okamžitým zdroje energie při fyzickém nebo psychickém vyčerpání.
Proč kupovat med přímo od včelaře?
Koupíte-li med přímo od včelaře ve svém okolí, koupíte domácí kvalitní potravinu, která obsahuje vše co má med obsahovat. To znamená vedle jednoduchých cukrů také malé množství pylu z květů, které včely navštěvují, minerály, vitamíny a enzymy. Pravidelná konzumace medu s pylem z blízkého okolí vašeho bydliště, může zmírnit alergické reakce vašeho organizmu na pyl.
Nákupem medu od místního včelaře jej podpoříte v jeho činnosti. Včely jsou velmi dobrými opilovači. Pro dobré opylení zemědělských plodin, zahrad, a ovocných stromů je velmi důležité dobré zavčelení krajiny. Úroda v dobře zavčelené oblasti je podstatně vyšší než v místech bez včel.
Mnozí včelaři, budete-li mít zájem, vám rádi ukážou svoje včelí hospodářství, to jak a v jakých úlech včely chovají, jakým způsobem med z plástů vytáčejí a jak med zpracovávají. Někteří včelaři mají prosklené pozorovací úly, ve kterých je vidět jak včely žijí a pracují a při tom se můžete od včelaře o tomto pozoruhodném hmyzu mnohé dozvědět.
Med květový
Včely vytvářejí ze sladkého nektaru, který sbírají z květních a mimokvětních nektarií rostlin. Tento nektar je řídkým vodným roztokem obsahujícím hlavně jednoduché cukry fruktózu (ovocný cukr) a glukózu (hroznový cukr). Nektar přináší včela do úlu a předává úlovým včelám (mladuškám) k dalšímu zpracování. Úlové včely k nektaru přidávají výměšky svých hltanových žláz, předávají si kapku nektaru mezi sebou a tím odpařují vodu. Včely tento zahuštěný a zpracovaný nektar ukládají do buňky plástu, kterou po naplnění uzavřou voskovým víčkem. Zde probíhají další pochody zrání budoucího medu. Medy květové jsou medy světlejší od vodozelené (akát), přes žlutou, tmavě žlutou až po červenohnědou (med ze svazenky, z ostropestřce mariánského, z pohanky).
Med květový může být smíšený, tj. z několika květových snůšek navazujících na sebe. Snahou včelařů jsou jednodruhové medy, jako med javorový, pampeliškový, řepkový, z ovocných stromů, akátový, lipový, pohankový, ze svazenky, slunečnicový a řada dalších. Vše je podmíněno klimatickými podmínkami, teplotou, vláhou, silou včelstev, okamžiku nástupu snůšky, způsobem včelaření, rozkvětem dalších rostlin, které mohou být pro včely lákavější, než ty, ze kterých bychom si přáli snůšku.
Med medovicový
Včely jej vytvářejí ze sladkých šťáv, které získávají od producentů medovice. Mezi nevýznamnější patří mšice, puklice, červci, medovnice a řada dalších. Tito cizopasníci parazitují na rostlinách, kde napichují rostlinná pletiva a sají z nich mízu. Pro svůj vývoj potřebují tito cizopasníci hodně bílkovin, v míze je jich obsaženo velmi malé množství. Filtrují tuto mízu přes zvláštní komoru, kde dojde k oddělení bílkovin a aminokyselin potřebných pro jejich výživu. Zbylou část, tedy cukry v podobě medovice vylučují ven v kapkách. Tyto sladké kapičky včely sbírají a přinášejí do úlu.
Medovicové medy jsou více žádané pro svou výraznou chuť, tmavší barvu i pomalejší krystalizaci. Kromě jednoduchých cukrů obsahují barviva, minerální látky a stopové prvky.
Barviva z rostlinných pletiv medu dávají jeho tmavší barvu, která se pohybuje od hnědé (smrk) přes tmavou až černou (dub) k tmavě zelené (jedle).
Med pastový (krémový)
Je vyráběn hlavně z medů květových, které rychleji krystalizují než medy medovicové. Při výrobě pastového medu jde vlastně o řízenou krystalizaci. S pastováním medu se začne v okamžiku tvorby tzv. krystalizačních jader. Při normální krystalizaci dochází k vytváření rovnovážného stavu medu, tedy jednotlivá krystalizační jádra se shlukují a vytváří hrubé krystaly a med ztuhne v celém objemu. Med je pak tvrdý a špatně se odebírá. Pastování je proces, kdy se při normální teplotě med míchá jednou až dvakrát denně. Tímto mícháním, trvajícím sedm až deset dní, se zabrání tvorbě hrubých krystalů a vytváří se jemná krystalická struktura, pastové (krémové) konzistence. Tento stav si med uchová po celou dobu skladování a konzumace, jde dobře roztírat a nestéká z chleba či rohlíku. Pastování je šetrný mechanický proces.
Skladování medu
Med je hydroskopický, přijímá vzdušnou vlhkost a pachy. Může dojít k jeho chuťovému znehodnocení, a pokud obsah vody přesáhne i třeba v povrchové vrstvě 20 %, může začít kvasit. Med skladujeme v uzavřeném obalu při teplotě do 25 oC a relativní vlhkosti do 70 %. Při teplotách nižších než 15 oC se proces krystalizace zpomaluje. Při dodržení uvedených podmínek lze med skladovat déle než dva roky.
Krystalizace
Krystalizace je přirozená vlastnost medu. Každý med časem zkrystalizuje. Některý dříve jiný později. Poměr glukózy a fruktózy určuje rychlost krystalizace. Čím je vyšší obsah glukózy, tím dříve a rychleji se spouští krystalizace. Jediný květový med, který krystalizuje později, je med akátový. Medy medovicové krystalizují v hrubých krystalech, které klesají ke dnu nádoby, a nad nimi zůstává řidší tekutá vrstva. Zkrystalizovaný med ztekutíme ponořením uzavřené sklenice do vody teplé okolo 45 oC. Varování: v žádném případě k ztekucování medu nepoužívejte mikrovlnnou troubu. V mikrovlnce by se zničily všechny prospěšné složky medu.